|
|
Kulturní a náboženská identita Tibeťanů a tibetských komunit rozvíjející se mimo historické území Tibetu
Pavlátová, Andrea ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Blahůtová Kavanová, Klára (oponent)
Diplomová práce se pokusila čtenáři nastínit proměnu tibetské společnosti žijící v Tibetu a v exilu za posledních 50 let a zhodnotit její potenciální možnosti rozvoje. Na historickém území Tibetu se vlivem nízké gramotnosti a zvyšujícímu se procentu žijících Číňanů dostává tibetské etniku na okraj moderní společnosti, jelikož nemá potřebné funkční nástroje k zapojení se do ekonomických struktur, potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které jsou vyžadovány nově nastavenou tržní ekonomikou. Základním problémem exkomunikace tibetského etnika je nedostatečná znalost čínského jazyka, který začíná být v regionu považován za hlavní komunikační prostředek, a odmítavý postoj minoritního tibetského etnika vůči vládě čínského etnika fakticky řízeného z Pekingu. Tibetské etnikum, které samo sebe definuje od náboženských kořenů, nemá v komunistickém státu svobodu náboženského vyznání. Tradiční tibetská společnost byla a je nucena zřeknout se svého světského a duchovního vůdce dalajlámy a popřít tak část své kulturní identity. Tyto a další tlaky ovlivňují každodenní život Tibeťanů a vedou jejich kroky do svobodnějšího exilu. Další část práce se věnovala explanaci push faktorů migrace, důvodům, proč Tibeťané opouštějí Tibet. Na základě studované literatury jsem stanovila jako hlavní důvody migrace...
|
|
|
Kulturní a náboženská identita Tibeťanů a tibetských komunit rozvíjející se mimo historické území Tibetu
Pavlátová, Andrea ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Blahůtová Kavanová, Klára (oponent)
Diplomová práce se pokusila čtenáři nastínit proměnu tibetské společnosti žijící v Tibetu a v exilu za posledních 50 let a zhodnotit její potenciální možnosti rozvoje. Na historickém území Tibetu se vlivem nízké gramotnosti a zvyšujícímu se procentu žijících Číňanů dostává tibetské etniku na okraj moderní společnosti, jelikož nemá potřebné funkční nástroje k zapojení se do ekonomických struktur, potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které jsou vyžadovány nově nastavenou tržní ekonomikou. Základním problémem exkomunikace tibetského etnika je nedostatečná znalost čínského jazyka, který začíná být v regionu považován za hlavní komunikační prostředek, a odmítavý postoj minoritního tibetského etnika vůči vládě čínského etnika fakticky řízeného z Pekingu. Tibetské etnikum, které samo sebe definuje od náboženských kořenů, nemá v komunistickém státu svobodu náboženského vyznání. Tradiční tibetská společnost byla a je nucena zřeknout se svého světského a duchovního vůdce dalajlámy a popřít tak část své kulturní identity. Tyto a další tlaky ovlivňují každodenní život Tibeťanů a vedou jejich kroky do svobodnějšího exilu. Další část práce se věnovala explanaci push faktorů migrace, důvodům, proč Tibeťané opouštějí Tibet. Na základě studované literatury jsem stanovila jako hlavní důvody migrace...
|
|
| |
|
|
Principy mezináboženského dialogu z hlediska husitské teologie
Procházka, Tomáš ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na koncept mezináboženského dialogu z pohledu husitské teologie, mapuje soudobé texty teologů československé církve k tématu mimokřesťanských náboženství a praktické zapojení této církve a její teologické fakulty do dialogických struktur. Představuje spolky a hnutí, zabývající se mezináboženským dialogem v České republice. Sonda do teorie a praxe mezináboženského dialogu s přehledem autorů, zabývajících se mezináboženským dialogem ve světě, představuje odbornou diskuzi k tématu. V reflexi husitské teologie akcentuje pro mezináboženský dialog klíčové nesubstanciální pojetí lidské osobnosti a křesťanského dogmatu. Výsledky provedené reflexe formuluje pro teologii mezináboženského dialogu jako principy, které pomáhají překonat rozpor mezi indiferentním náboženským pluralismem a apriorním nárokem na pravdu tím, že odkrývají existenciální povahu mezináboženského dialogu v protikladu k substanciální dogmatice, čímž dávají prostor pro diskuzi o elementární povaze náboženství.
|
|
| |
|
|
Koncepty kulturní a náboženské identity v oboru MV. Případ evropské identity v interakcích EU a Římskokatolické církve
Doležal, Tomáš ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Kratochvíl, Petr (oponent) ; Černý, Karel (oponent)
Text se věnuje vztahu náboženství a politiky, a to konkrétně konceptualizaci náboženské identity v oboru mezinárodních vztahů z pozice postmoderních přístupů. Kriticky zkoumá zda a zejména jak je možné, užitečné a obvyklé pracovat dnes v naší disciplíně specificky s náboženským (a neoddělitelným kulturním) rozměrem identity. Autor hájí tezi, že koncept náboženské identity dobře odhaluje důležitý převodník mezi náboženským a politickým a je užitečným analytickým nástrojem. Je navrženo modelové schéma identity, které práce aplikuje kategorie schématu jednak při kritickém rozboru akademického diskurzu v odborných oborových článcích, jednak na případu evropské identity v interakci římskokatolické církve a EU. Na tomto základě je diskutován koncept náboženského aktéra a politické vymezování hranice náboženského obecně.
|
|
|
Selected psychological features of Jewish identity in contemporary Czech society
Warren, Jana ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá psychologickými aspektami židovskej identity, konkrétne jej obsahmi a významami v súčasnej českej spoločnosti. Podáva prehľad o tom, ako jej nositelia vnímajú a pociťujú prínosy, či ťažkosti s ňou spojené vo svojich životoch. Teoretická časť uvádza problematiku identity v psychológií všeobecne a následne sa zameriava na židovskú identitu. Zvolený teoretický model predstavuje východisko pre praktické skúmanie tejto identity, doplnené špecifikami českého prostredia. Empirická časť je prevedená kvalitatívnym spôsobom, pomocou interpretatívnej fenomenologickej analýzy hĺbkových pološtrukturovaných rozhovorov. Výsledky mapujúce obsahy súčasnej židovskej identity v Čechách by mali slúžiť k zvýšeniu povedomia o tejto často prehliadanej téme a ďalej by mohli byť využité odborníkmi ktorí sa vo svojej praxi s problematikou židovskej identity stretávajú. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kulturní a náboženská identita Tibeťanů a tibetských komunit rozvíjející se mimo historické území Tibetu
Pavlátová, Andrea ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Blahůtová Kavanová, Klára (oponent)
Diplomová práce se pokusila čtenáři nastínit proměnu tibetské společnosti žijící v Tibetu a v exilu za posledních 50 let a zhodnotit její potenciální možnosti rozvoje. Na historickém území Tibetu se vlivem nízké gramotnosti a zvyšujícímu se procentu žijících Číňanů dostává tibetské etniku na okraj moderní společnosti, jelikož nemá potřebné funkční nástroje k zapojení se do ekonomických struktur, potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které jsou vyžadovány nově nastavenou tržní ekonomikou. Základním problémem exkomunikace tibetského etnika je nedostatečná znalost čínského jazyka, který začíná být v regionu považován za hlavní komunikační prostředek, a odmítavý postoj minoritního tibetského etnika vůči vládě čínského etnika fakticky řízeného z Pekingu. Tibetské etnikum, které samo sebe definuje od náboženských kořenů, nemá v komunistickém státu svobodu náboženského vyznání. Tradiční tibetská společnost byla a je nucena zřeknout se svého světského a duchovního vůdce dalajlámy a popřít tak část své kulturní identity. Tyto a další tlaky ovlivňují každodenní život Tibeťanů a vedou jejich kroky do svobodnějšího exilu. Další část práce se věnovala explanaci push faktorů migrace, důvodům, proč Tibeťané opouštějí Tibet. Na základě studované literatury jsem stanovila jako hlavní důvody migrace...
|
|
|
Kulturní a náboženská identita Tibeťanů a tibetských komunit rozvíjející se mimo historické území Tibetu
Pavlátová, Andrea ; Blahůtová Kavanová, Klára (oponent) ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se pokusila čtenáři nastínit proměnu tibetské společnosti žijící v Tibetu a v exilu za posledních 50 let a zhodnotit její potenciální možnosti rozvoje. Na historickém území Tibetu se vlivem nízké gramotnosti a zvyšujícímu se procentu žijících Číňanů dostává tibetské etniku na okraj moderní společnosti, jelikož nemá potřebné funkční nástroje k zapojení se do ekonomických struktur, potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které jsou vyžadovány nově nastavenou tržní ekonomikou. Základním problémem exkomunikace tibetského etnika je nedostatečná znalost čínského jazyka, který začíná být v regionu považován za hlavní komunikační prostředek, a odmítavý postoj minoritního tibetského etnika vůči vládě čínského etnika fakticky řízeného z Pekingu. Tibetské etnikum, které samo sebe definuje od náboženských kořenů, nemá v komunistickém státu svobodu náboženského vyznání. Tradiční tibetská společnost byla a je nucena zřeknout se svého světského a duchovního vůdce dalajlámy a popřít tak část své kulturní identity. Tyto a další tlaky ovlivňují každodenní život Tibeťanů a vedou jejich kroky do svobodnějšího exilu. Další část práce se věnovala explanaci push faktorů migrace, důvodům, proč Tibeťané opouštějí Tibet. Na základě studované literatury jsem stanovila jako hlavní důvody migrace...
|
host ::
RSS.